|
| |
|
|
Izrael a strategie odstrašení
Syruček, Václav ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce za zabývá státem Izrael a jeho strategií odstrašení se za měřením na otázku, jak se měnila strategie odstrašení státu Izrael mezi roky 1967 a 2014. Teoretická část práce nejprve představuje koncept grand strategy. Následuje kapitola blíže představující strategii odstrašení, možné přístupy k vytvoření odstrašení a obecné cíle aktérů při snaze odstrašit jiné státní a nestátní aktéry od jejich chování. Praktická část práce představuje vývoj přístupu Izraele k odstrašení v jednotlivých historických obdobích se zaměřením na období mezi lety 1967 a 2014. Pro kontext jsou kratší kapitoly věnovány i období mezi Válkou za nezávislost a výhledům izraelské bezpečnosti po roce 2014. Na příkladech je ukázáno, že izraelské odstrašení se posouvalo od disproporční odvety k větší zdrženlivosti.
|
|
|
Život kardinála Miloslava Vlka do roku 1989
Hořejší, David ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životem kardinála Miloslava Vlka do roku 1989 v kontextu s politicko-společenskou situací v totalitním Československu. Hlavním cílem práce je chronologicky zdokumentovat vývoj a formování hodnot a postojů Miloslava Vlka od dětství, přes studium na gymnáziu, až po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a poté kněžského semináře. Dále je zachyceno jeho působení na českobudějovickém biskupství, spravování farností Lažiště a Starý Rožmitál, dokonce i umývání oken ve státním podniku ÚKLID v Praze a poté navrácení do kněžské správy. Práce se věnuje Vlkovu životu až do roku 1989, kdy mu byl definitivně navrácen státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, a mohl tak oficiálně provádět to, k čemu byl dle svých vlastních slov předurčen. Na základě rozhovorů s pamětníky z řad farníků a přátel kardinála prezentuje práce detailněji dobu jeho kněžského působení v Rožmitále pod Třemšínem v konfrontaci s budovatelskými plány a stranickými názory nově zvoleného předsedy městského národního výboru Jiřího Plachého. Klíčová slova Perzekuce církevních příslušníků; Miloslav Vlk; Rožmitál pod Třemšínem; totalitní režim; komunismus; Státní bezpečnost; církev; Československo; 20. století
|
|
| |
|
|
Státní bezpečnost a rok 1989
Procházka, Libor ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Práce se snaží ukázat, jak dobře a hluboce byla československá Státní bezpečnost informovaná o aktivitách, záměrech a taktice politické opozice zejména v roce 1989. Hlavním pramenem jsou autentické záznamy Státní bezpečnosti, ať už pravidelné situační zprávy, informace o bezpečnostní situaci v zemi, vnitřní směrnice StB, ale i dokumenty vedení komunistické strany. Text vybírá to, co bylo v činnosti nezávislých iniciativ podle Státní bezpečnosti podstatné a dokládá, že bezpečnostní složky režimu měly o opozici (možná až překvapivě) dobré informace. Věnuje se také některým funkčním aspektům Státní bezpečnosti, která neexistovala v politickém vakuu, ale naopak byla přímo podřízena komunistické straně. V neposlední řadě popisuje i změny v organizačních strukturách StB, zejména v souvislosti s reformou v roce 1988. Klíčová slova: Státní bezpečnost, rok 1989, opozice v Československu, Charta 77, Hnutí za občanskou svobodu, Obroda, Demokratická iniciativa
|
|
|
Rozdělené knihovny - Knihovna Karla Teigeho
Kulová, Sára ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Cílem bakalářské práce Rozdělené knihovny - Knihovna Karla Teigeho je na základě důležitých životních událostí K. Teiga sledovat jeho tvůrčí činnost a k tomu usouvztažnit jeho osobní knihovnu. Toto téma bude obsahovat v první část práce období Devětsilu a Surrealistické skupiny. V druhé části bakalářské práce se pak zabývám rozdělením knihovny a jejím osudem po roce 1951. Zaměřím se především na Teigovu pozůstalost v Památníku národního písemnictví a její skladbu. Důležitou součástí této druhé části práce jsou dopisy Ministerstva národní bezpečnosti - Velitelství státní bezpečnosti a Sekretariátu národní bezpečnosti, které popisují události mezi zásahem Státní bezpečnosti do bytu Karla Teiga a uložením části Teigovy pozůstalosti do Knihovny Národního muzea. Tato práce by měla přispět k objasnění toho, jak byla Teigova knihovna rozdělena a kam byla nakonec uložena.
|
|
|
"Navzdory básník zpíval…" Příspěvek ke studiu přístupu Státní bezpečnosti k folkové scéně na příkladu Karla Kryla
Stehlíková, Veronika ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na problematiku přístupu Státní bezpečnosti k české folkové scéně. V její první části je biograficky zpracována osobnost Karla Kryla, důraz je kladen i na jeho tvorbu. Druhá část pojednává o české folkové scéně v Československu 60.-80. let, včetně přístupu Státní bezpečnosti k ní. Konkrétně jsou na základě materiálů dochovaných v Archivu bezpečnostních složek kromě Karla Kryla zpracováni i Jiří Pallas, Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák a Vladimír Merta. Práce ukazuje, že přístup Státní bezpečnosti nebyl jednotný, ač nacházíme některé společné prvky. V případě Karla Kryla , žijícího v exilu, se postup omezoval na zákroky proti jeho tvorbě. U domácích písničkářů se Státní bezpečnost snažila omezovat či zcela ukončit jejich veřejné působení, nejčastěji monitorováním a rušením jejich koncertů. Hlavním zjištěním práce je, že v tomto úsilí nebyla příliš úspěšná, protože většinu energie věnovala pronásledování chartistů. Silně však zasahovala v případě, že byl některý písničkář zároveň signatářem Charty 77. Přínos práce spočívá ve zpracování archivních materiálů, které se doposud v odborné literatuře prakticky neobjevily.
|
|
|
Politické procesy v Československu - Akce "Zpěvačka"
Doležalová, Ivana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Politické procesy v Československu - Akce "Zpěvačka" pojednává o jednom z mnoha politicky motivovaných procesů, které se odehrály v Československu v době vlády komunistického režimu, tj. v letech 1948-1989. Těžištěm práce je analýza stěžejního archivního pramene, a sice vyšetřovacího spisu vedeného Státní bezpečností v Akci "Zpěvačka", dnes uloženého v Archivu bezpečnostních složek. Proces s protistátně zaměřenou skupinou osob kolem Radany Melicharové, kteří byli obviněni ze spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou, se odehrál na jaře roku 1957. To ukazuje, že i po tzv. zakladatelském období komunistického režimu, Komunistická strana Československa i nadále využívala politické procesy k potlačování opozice. Diplomová práce přibližuje hlavní postavy procesu s Radanou Melicharovou a spol., popisuje jejich protistátní činnost a analyzuje motivy jednotlivých zúčastněných k ilegální činnosti. Dále pojednává i o samotném hlavním líčení u Krajského soudu v Praze, následných odvolacích líčeních a snahách o rehabilitaci odsouzených. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje mnohé dosud vydané odborné studie na téma politických procesů o méně známý a zkoumaný proces s protistátní skupinou Radany Melicharové a spol.
|
|
|
Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek
Jeřábková, Darina ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
"Vnitřní nepřítel" byl formální termín používaný ve slovníku státní bezpečnosti. Byla to vymezená kategorie odpůrců minulého režimu. Činností státní bezpečnosti bylo chránit socialistické a společenské zřízení. Ochrana spočívala v boji proti vnějšímu a vnitřnímu nepříteli. Bezpečnostní složky pro svoji činnost určovali, kdo splňuje tato kritéria. Diplomová práce "Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek" se vymezeným cílem snaží nalézt, jak byl v diskurzu státní bezpečnosti vnitřní nepřítel definován. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. V empirické části je k nalezení charakteristiky "vnitřního nepřítele" použita kvalitativní metoda analýzy diskurzu. Všechny analyzované texty pocházejí z Archivu bezpečnostních složek vztahující se k tomuto tématu. Texty jsou vymezeny dekádami období let 50 až 80 minulého století.
|
|
|
Československé akční umění a performance mezi lety 1963 a 1989: byla svobodná tvorba omezována Státní bezpečností?
Coverini, Valeria ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Práce zkoumá přístup v omezování svobody umělecké tvorby Státní bezpečnosti v případě československých akčních umělců. Zabývá se obdobím mezi lety 1963 až do tzv. sametové revoluce v roce 1989. Na konkrétních reprezentativních příkladech zkoumá intenzitu a vývoj omezování svobody tvorby ze strany Státní bezpečnosti. Ze sta zkoumaných umělců jsem vybrala ty nejsledovanější Státní policií a po vyhodnocení zúžené skupiny umělců jsem vybrala čtyři umělce, kteří tvoří reprezentativní vzorek zahrnující území Česka i Slovenska, období tvorby a závažnost omezení. Vybranými akčními umělci jsou Eugen Brikcius, Milan Knížák, Alex Mlynárčik a Tomáš Ruller. Ve zvláštní kapitole rozebírám rok 1989, který se svým charakterem liší od předchozích let. Fakt, že byla svoboda tvorby akčních umělců v Českoslovenku omezována je nediskutabilní. Hlavní otázkou výzkumu zůstává, zda se omezování tvůrčí svobody akčních umělců ze strany Státní bezpečnosti lišilo v průběhu 60., 70. a 80. let, případně jestli se lišilo a jak v Česku a na Slovensku. Intenzitu omezování definuji vězněním, omezením cestování, pokutou, žádostí o spolupráci se Státní bezpečností nebo například nemožností získat vzdělání či práci v závislosti na umělecké tvorbě.
|
host ::
RSS.